7. Kráľovná zo Zjavenia
OBSAH
Pre rýchlu orientáciu medzi článkami:
1. Kráľovna nebies // 2. Kráľovná Ríma
3. Kráľovná Islamu // 4. Kráľovná východu
5. Kráľovná správ // 6. Kráľovná nebies odhalená
7. Kráľovná zo Zjavenia // 8. Pania kráľovských ríší
9. Nemravná žena Jezábel // 10. Výjdite od nej, ľud môj
Dějí se v současnosti stejné věci jako za dnů proroka Jeremijáše? Jestliže satanovy nástrahy v minulosti tak účinně sváděly Boží lid k modlářství, proč by nemohl zkoušet tytéž podvody dnes?
V minulosti Bůh dopředu a opakovaně varoval svůj lid před pohanskými praktikami, falešnými náboženstvími, falešnými bohy a bohyněmi, které by je mohly svádět. Proto by bylo rozumné vzít v úvahu Boží varování, že podobné pokusy se budou opakovat. Písma ubezpečují, že Božím varováním můžeme věřit (Ámos 3:7; 1 Korintským 10:13; Zjevení 1:1). Ujišťují nás také, že Bůh je neměnný (Malachiáš 3:6; Židům 13:8). V dalších třech kapitolách budeme prozkoumávat několik biblických proroctví, abychom viděli, zda nás v této věci Bůh dopředu varoval.
Matka všech nevěstek
Poslední kniha Bible – kniha Zjevení Janova zaznamenává nejdůležitější události, které vyvstanou během posledních dnů. Kapitoly 17 a 18 popisují konkrétní vlastnosti mocné královny, která vládla v té době nad lidmi a národy světa. Je nevěstkou, která smilní s králi země. Její smilnění otrávilo obyvatele země. Nevěstka sedí nad lidmi, zástupy, národy a jazyky. Tato zlá žena je také identifikována jako velké město, vládnoucí nad králi země během posledních dnů. Jak vidíte, jméno, které je napsáno na jejím čele, je přiléhavé:
TAJEMSTVÍ – BABYLÓN VELIKÝ, MATKA VŠEHO SMILSTVA A VŠECH OHAVNOSTÍ NA ZEMI. (Zjevení Janovo 17:5).
Mnoho vykladačů Bible věří, že tato hříšná žena symbolizuje odpadlou církev v posledních dnech. Poněvadž pravá církev je nazývána Kristovou nevěstou, falešná církev je správně nazývána nevěstkou. Apoštol Pavel připomíná pravým následovníkům Krista, že byli zasnoubeni Kristu jako neposkvrněná panna. A ve Zjevení Janovo 21:9-10 je církev označena jako žena Beránkova (jinak jako Kristova nevěsta) na rozdíl od nestydaté běhny popisované ve Zjevení 17. Ve Staré Smlouvě byl Pánův lid také v manželství s Ním.
Věřící jsou Kristovou nevěstou, avšak když Jeho lid začne následovat jiné bohy, On nazve jejich hřích smilstvem, a přirovnává je k nevěstce. Na několika místech v Bibli Bůh napomíná svůj lid, protože „smilnil s nevěstkou“, tedy s falešnými bohy. Proto když je falešná církev v posledních dnech nazývána „matkou všech nevěstek“, shoduje se toto pojmenování s tím, co je psáno v celém Písmu.
Duchovní mocnosti zla
Proč by Bůh zosobňoval odpadlou církev jako ženu a královnu? Bible prohlašuje, že našimi skutečnými nepřáteli jsou mocnosti temnoty tohoto věku a duchovní mocnosti zla. Za každým bezbožným královstvím, každým falešným náboženstvím, odpadlým vládcem jsou duchovní síly temnoty. Tyto démonické síly skutečně stojí za každým falešným náboženstvím.
V desáté knize proroka Daniele je nám podán varovný náhled do nebeské války, která se odehrává v neviditelném světě. Zatímco Daniel se modlí, zjevuje se před ním anděl a říká:
Neboj se, Danieli, neboť od prvního dne, kdy ses rozhodl porozumět a pokořit se před svým Bohem, byla tvá slova vyslyšena a já jsem proto přišel. Avšak ochránce perského království stál proti mně po jednadvacet dní. Dokud mi nepřišel na pomoc Michael, jeden z předních ochránců, zůstal jsem tam u perských králů. Víš, proč jsem k tobě přišel? Nyní se opět vrátím, abych bojoval s ochráncem Peršanů. Odcházím, a hle, přichází ochránce Řeků. (Daniel 10:12-13,20)
Danielova modlitba způsobila, že Bůh k němu seslal anděla, který bojoval proti ochráncům Peršanů, dokud Michael, jeden z hlavních andělů, mu nepomohl. Tento náhled do duchovní reality odhaluje skutečnou moc za královstvím Persie a Řecka. Touto mocí byli zlí duchové. Je jasné, že poslední globální náboženství bude rovněž posilováno démonickými mocnostmi. Je zajímavé, že Bůh popisuje tento náboženský systém jako ženu.
Mohou síly temnoty stát za posledním falešným náboženstvím světa, které se bude představovat jako žena? Může zjevení Marie, které předpovídá, že přinese světový mír a jednotné náboženství, být podobná ženě ze Zjevení 17 a 18?
Kdo je ta žena?
Jestliže Královna nebes je duch posilující poslední náboženský systém, potom tedy proroctví v knize Zjevení Janova by mělo odhalovat tuto pravdu. Začněme tedy zkoumat Zjevení 17.
„Pojď, ukážu ti odsouzení veliké nevěstky, která sedí na mnohých vodách, se kterou smilnili králové země a obyvatelé země se opili vínem jejího smilstva.“ A odnesl mě v Duchu na poušť. Tehdy jsem uviděl ženu sedící na rudé šelmě… (Zjevení 17:1-3)
Tato žena, která je nazývána nevěstkou, opila obyvatele země vínem svého smilstva. Je to ta samá žena, která v posledních dnech bude svádět a vábit své následovníky k duchovnímu smilství? Řecké slovo užívané pro smilstvo je „porneuo“, což je také možno přeložit jako modlářství. Co je to za ženu (ta žena si vede svou církev), která povzbuzuje své následovníky k modlářství?
Zmíněná žena schvaluje smilství s králi země. Jak vidíme v Daniele 10:13, králové země mohou být představováni jako zlí duchové posilující národy a království. Řecké slovo pro krále, užité ve Zjevení 17, je ‚basileus‘, a závisí na kontextu, zda je přeloženo jako zlý duch nebo svrchovaná moc či autorita. Ve Zjevení 9:11 je užito stejného slova k popisu satana:
„Měly nad sebou krále (řecky – basileus), anděla propasti, který se hebrejsky jmenuje Abaddon a v řečtině má jméno Apollyon, Zhoubce.“
Je možné, že sa v našej dobe vyskytuje nejaký zlý duch, ktorý sa zjavuje ako žena a má pri sebe zástup ďalších zlých duchov, ktorí ju poslúchajú? Je to tá žena, ktorá sa zjavuje v mnohých národoch a povzbudzuje svojich následovníkov k páchaní modlárstva? Môže žena zo Zjavenia 17, ktorá predstavuje falošnú cirkev a mesto vládnuca nad zemou, byť zlým kniežatstvom, ktoré kontroluje a smeruje zlé duchy na zemi v posledných dňoch?
Jestliže zjavenie Marie je duchovnou mocnosťou stojacou za falošnou cirkvou, potom by mala byť blízko spojená s cirkvou. Mala by byť postavou, ktorá predstavuje túto odpadlú cirkev. Mala by mať duchovnú úlohu tejto falošnej cirkvi. Mala by byť „matkou“ tejto odpadnutej cirkvi.
Představuje tato žena Řím?
Predstavuje táto žena Cirkev Ríma? Je Marie zo zjavenia vzorom katolíckej cirkvi? Je Marie zo zjavenia „postavou“ a „eschatologickým naplnením“ rímskokatolíckej cirkvi? K odpovedi na tieto otázky budeme citovať knihu Jana Pavla II – Kniha Marie:
(Marie) je vzorem Církve…V této analogii – a stejné pravdě – je představena ve Věroučné Konstituci Církve. Marie je „postavou“ Církve. Proto v tajemství Církve je správně nazývána matkou a pannou s tím, že Požehnaná Panna se prvně stala pozoruhodným a jedinečným příkladem jak panenství, tak i mateřství…
Koncil zdůrazňuje, že Matka Boží je již nyní eschatologickým naplněním Církve: „Zatímco v nejsvětější Panně Církev už dosáhla dokonalosti, která je bez poskvrny a vrásky (srov. Efezským 5:27); a ve stejnou chvíli Koncil říká, že „věřící k tomu usilují vzrůstat ve svatosti, když bojují proti hříchu. A proto upírají své oči k Marii, která září v celém společenství vyvolených jako vzor ctnosti.“
Je zaujímavé, že pápež považuje Mariu, ku ktorej sa odkazuje ako k Panne a Matke, za „vzor“ pre Cirkev; „postavu“ Cirkvi; a rovnako za „eschatologické (posledných časov) naplnenie“ Cirkvi. Prečo v tomto bode Biblia vyobrazuje falošnú svetovú cirkev ako ženu? Dave Hunt, vo svojej riadne zdokumentovanej knihe ‚Žena idúca na šelme‘, ponúka nasledovné vysvetlenie:
Proč je tato falešná církev viděna jako žena? A opět: Toto kritérium, jako všechna ostatní v Zjevení Janově 17, padne Vatikánu jako ulité. Nejprominentnější osobou v římském katolicismu je žena. Zastíní každého jiného – včetně samého Boha. Ke katolické Marii je vznášeno mnohem více modliteb než k Bohu a Kristu dohromady! Této Marii je také dáváno daleko více poct a pozornosti než Bohu. Svatostánků Marie Po celém světě jsou tisíce svatostánků Marie (a stovky svatyní dalších „svatých, ale je smutné, že jen hrstka je těch, co patří Kristu samotnému).
Toto vysvetlenie je nepochybne správne, takže môžeme hľadať ďalšie stopy, ktoré odhalia, ako ďaleko je Kráľovná nebes podporovaná silami stojacimi v pozadí falošnej cirkvi.
Velká nevěstka se dopouští smilstva
Jestliže zjavenie Marie, ktoré sa v súčasnosti ukazujú, sú démonického pôvodu, potom ju Biblia správne pomenováva ako nevěstku. Prišla v Kristovom mene, ale odkláňa svojich následovníkov k svojmu falošnému evanjeliu a podvodným správam. Takisto sa dopúšťa duchovného smilstva proti Hospodinu, a preto je nazývaná najväčšou z nevěstiek, ako čítame v prvých dvoch veršoch Zjavenia Jána 17:
„Poď, ukážem ti odsúdenie veľkej nevěstky, ktorá sedí na mnohých vodách, so ktorou smilnili králi zeme a obyvatelia zeme sa opili vínom jej smilstva.“ (Zjavenie Jána 17:1-2)
Kdokolvek hovoril so skutočnými následovníkmi Marie, je si vedomý, že pravý následovník nepochybuje o tom, že zjavenia môžu byť od Boha. Títo dôverčiví mariánski následovníci sú doslovne svedení do jej lží. Pochádzajú zo všetkých kútov sveta – doslovne „mnohých vôd“, a nie sú oboznámení s tým, čo znamená páchadť duchovné smilstvo. Duchovné smilstvo správne popisuje zvyky osoby, ktorá tvrdí, že nasleduje Ježiša Biblie a zároveň tvrdí, že nasleduje aj Kráľovnú nebes. Dobrou správou je, že už v prvom verši je nám povedané, že táto nevěstka bude súdená.
Zlatý kalich ohavnosti
Biblia ďalej túto ženu vykresľuje takto:
„Tá žena bola oblečená purpurovom a šarlátom a pokrytá zlatom, drahokamami a perlami. V ruke mala zlatý kalich plný ohavností a nečistoty svojho smilstva.“
Je tu jasný popis majestátnosti. Žena je kráľovnou, ktorá je vyobrazovaná s veľkou slávou a okázalosťou. Zjavenia o sebe tvrdia, že sú kráľovnou a vizionári nám hovoria, že keď ju videli, bola zahalena v oslnivej žiare. Popis teda presne zodpovedá. V ruke drží táto kráľovná kalich plný ohavností.
Zlatý kalich môže odkazovať na nástroj Eucharistie. Je plný ohavností, pretože Eucharistia popiera dokončené dielo Krista na kríži tým, že ho znovu-obetováva pri každej mši. Toto falošné evanjelium je plné ohavností voči Bohu, pretože popiera jednou provždy dokončené Kristovo dielo vykúpenia na kríži. Zlatý kalich plný ohavnosti je taktiež modlářstvom, ku ktorému odkazujú zjavenia Marie. Nejde iba o povzbudzovanie svojich nasledovníkov, aby sa klaniali pred jej sochami, ale aj o vyžadovanie, aby sa veriaci klánali pri uctievaní Eucharistie.
K tomu je tu Eucharistický Ježiš, o ktorom Kráľovná hovorí, že bude zjavený. V skutočnosti je to pokračovanie správ z Ríma, známe ako „Matka Eucharistie„, ktorá sa zjavuje spolu so zlatým pohárom vo svojej kráľovskej ruke, keď proklamuje, že ona a Eucharistický Ježiš uzavrú históriu. Nasledujúca citácia pochádza od Matky Eucharistie, ktorá sa zjavuje v Ríme a zhrňuje týmto spôsobom, aký účel majú jej zjavenia:
Všetky správy prichádzajú od Boha a všade, kde sa zjavujem, hovorím o tých istých veciach, pretože triumfom Eucharistickej Matky bude, že sa všetky cirkevné denominácie opäť spoja, tak aby bola iba jedna cirkev pre všetkých ľudí.
Zjavenie Marie sa ukazuje ako kráľovná zahalená v žiare a príkazuje veriacim, aby sa zúčastnili obetovania mše, vykonávanej so zlatým kalichom, ktorý drží Eucharistiu. Tu je ukážka toho, ako „Expositor Bible Commentary“ interpretuje Zjavenie 17:4:
Oblečena v královském rouchu (Ezechiel 16:3; Zjevení 18:7), žena jedoucí na šelmě, drží v ruce zlatý kalich plný modlářské ohavnosti a nečistoty. Všimněme si propastných rozdílů mezi krásou a ohavností…Zlatý kalich je naplněn vínem, což je narážka na Jeremiášův popis modlářství Babylonského jako celosvětového vlivu v modlářství (Jeremiáš 51:7)…“nečistota“ (akatharta, „zvrácenost, nečistota“) je slovo často spojované v Novém Zákoně se zlými (nečistými) duchy (např. Matouš 10:1; 12:43) a také s modlářstvím (2 Korintským 6:17)
Ďalej „The New International Greek Testament Commentary“ vysvetľuje tieto verše nasledovne:
„Je pozoruhodné, že vplyv opilosti tiež zahŕňa svedenie ľudí do tej miery, že súhlasia aj s uctievaním modiel… Toto chápanie je potvrdené záverečnou frázou Zjavenia Jána 17:4, ktorá hovorí o čiši plnej ohavností a (alebo dokonca) nečistých vecí, ako napríklad ‚jejho smilstva.‘ Je dôležité spomenúť, že Starý aj Nový Zákon, samozrejme vrátane Zjavenia Janova, hovoria, že za modlami sa skrývajú démonické mocnosti.“
Tajemství, Babylón„A na čele jejím napsané jméno: TAJEMSTVÍ, BABYLÓN VELIKÝ, MÁTĚ (Matka) SMILSTVA A OHAVNOSTÍ ZEMĚ.“ (Zjevení 17:5).
Posledný celosvetový náboženský systém bude, ako je očividné, taký, ako bol babylonský. V celej Biblii je Babylon popisovaný ako veľmi náboženská kultúra, ktorá uctievala mnoho falešných bohov a bohyň. Modlářstvo medzi Babyloňanmi bolo tak bežné, že Izraeliti neodolali a nasledovali ich ohavné praktiky tiež, čo ich priviedlo do zajatia v Babylóne po 70 rokov.
Je zjavné, že ohavnosti tejto ženy majú návaznosť na modlářske zvyky starovekého Babylónu. Prečo je však Babylon vo Zjavení Janovom 17:5 popisovaný ako „Tajemství„? Je možné, že Duch Svätý tu popisuje systém, ktorý bude babylonský podľa svojich vlastností, a nebude tu mienený doslovne Babylon? Charles Caldwell Ryrie súhrnne vysvetľuje termíny – prečo „Tajemství, Babylon“ musí odkazovať na odpadlú, falešnú cirkev posledných dní:
Jej meno je TAJEMSTVÍ. (Všimnite si, že slovo „tajemství“ nie je prídavné meno – „tajomný Babylon„, ale podstatné meno ako prístavok s Babylonem – „Tajemství, Babylon.“) Kresťania tak vďaka užitiu slova „tajemství“ spoznajú, že tento Babylon nie je mestom na Eufrate, ale ide o skrytý význam slova (vysvetlený v 17:9, 18). Kým pravá cirkev je tiež nazývaná tajomstvom (Efežským 5:32), táto odpadlá cirkev je padelkom.
To, že tento Babylon je vo Zjavení Janovom 17 označovaný ako tajomstvo, môže byť tiež predvídaním tajomných vlastností onoho náboženského systému. Pápež Ján Pavol II nevedome poskytol vhľad do podstaty veci:
Církev setrvává v modlitbě s Marií. Tato jednota modlitby Církve s Matkou Krista je součástí tajemství Církve od počátku: v tomto tajemství vidíme její přítomnost, tak jako přítomnost tajemství jejího Syna…
Připravuje nás na to i Druhý vatikánský koncil, když ve svém učení představuje Matku Boží v tajemství Krista a Církve. A je-li pravdou, jak hlásá tento koncil, že „tajemství člověka se opravdu vyjasňuje jen v tajemství vtěleného Slova“, je zapotřebí vztahovat danou zásadu svým způsobem na tuto výjimečnou „dceru lidstva“, na tuto mimořádnou „ženu“, která se stala Kristovou Matkou. Jedině v tajemství Krista se totiž plně vyjasňuje i tajemství Marie. Tak se to nakonec snažila od samého počátku vysvětlovat i Církev. Tajemství vtělení jí umožnilo stále více pronikat do podstaty a vyjasňovat tajemství Matky vtěleného Slova.
S týmto tajomným náboženstvom posledných dní je spojené ďalšie veľké „tajomstvo„, a to je tajomstvo Eucharistie. Na tému „tajomstvo“ mše, ktorej stredom je Eucharistické obetovanie, bola napísaná séria kníh. Katechizmus katolíckej cirkvi vyhlasuje:
„(Eucharistický) Kristus stal skutočne a tajomne prítomný… Kedykoľvek sa totiž slávi toto tajomstvo, vždy „sa uskutočňuje dielo nášho vykúpenia“… Není teda prekvapením, že je to práve „Eucharistický Kristus“, ktorého Královna, ako hovorí, privedie.“
Je tajemstvím babylónský Řím?
Je úžasné zjistit, že sám apoštol Petr zjevně byl v Babylóně a použil kódový název pro Řím.
„Pozdravuje vás vaše spoluvyvolená církev v Babylonu, a Marek, můj syn.“ (1 Petrův 5:13)
Karl Keating, katolický apologeta, přiznává, že Řím byl dlouhý čas známý jako Babylón. Keating píše:
„Babylon je jiným označením pro Řím. Je takto nazván šestkrát v poslední knize Bible… Eusebius Pamphilius o tom píše a poznamenává: ‘bylo zmíněno, že Petrova první epištola… byla napsána v samotném Římě; a že on sám to ukazuje, odkazujíce se metaforicky na toto město jako Babylón.‘“
V překladu ‚New American Bible: The Catholic Bible Personal Study Edition‘ vidíme jasné potvrzení:
„Od Ireneje na konci druhého století až po moderní časy považuje křesťanská tradice apoštola Petra za autora tohoto dokumentu. Od doby, co byl umučen v Římě za pronásledování císařem Nerem mezi léty 64 a 67, se předpokládalo, že tento list byl psán z Říma krátce před jeho smrtí. Tuto domněnku podporuje Petrův odkaz k ‚Babylónu‘ (1 Petrův 5:13), a kódový název pro Řím užívaný v rané církvi.“
A v překladu ‚New American Standard version of the Ryrie Study Bible‘, se můžeme dočíst následující:
„Místo, odkud Petr psal, byl ‚Babylón‘ (5:13), což je symbolický název pro Řím, mnohokráte užívaný pisateli, kteří chtěli předejít problémům s Římskými autoritami. Petr byl v Římě během posledního desetiletí svého života a psal tuto epištolu někdy mezi rokem 63 a 67 n.l., právě před vypuknutí Nerova pronásledování v roce 64. Petr pak byl umučen okolo roku 67.“
Důkazy ukazují, že Petr používal slovo Babylón k označení Říma. Je tedy logické, že i Jan, autor Zjevení, použil tento název jako kódový název pro Řím. Jan byl seznámen s Petrovými epištolami, které byly inspirovány Duchem Svatým. Z tohoto hlediska je rozumné usuzovat, že během období utrpení bude sídlo moci této zlé ženy soustředěno v Římě.
Proč byl Jan tak překvapen?„Takto jsem viděl tu ženu opilou krví svatých a krví Ježíšových mučedníků; a když jsem ji spatřil, strnul jsem v hrozném úžasu.“ (Zjevení Janovo 17:6).
Proč byl Jan šokován, když viděl ženu v Zjevení? Kdo byla tato žena, že její zjev byl tak hrůzostrašný, až Jan strnul v hrozném úžasu? V Janově zjevení bylo Janovi ukázáno mnoho hrůzostrašných událostí, které se mají stát v světě, avšak toto je jediný okamžik, kdy strnul v úžasu. Dave Hunt ve své knize Žena jedoucí na šelmě nabízí několik zajímavých pohledů na tento verš:
Pohled na nádherně oblečenou ženu, která drží otěže a jede na strašném zvířeti požírajícím svět, vyvolal v Janovi pocit ohromení. Jan ale, zdá se, byl zaražený ne nad celým obrazem – ale nad samotnou ženou! („když jsem ji spatřil, strnul jsem v hrozném úžasu.“) Proč? Protože ta žena je náboženskou postavou? Stěží! To, že náboženství se těší veliké moci, bylo běžnou záležitostí Janovy doby. Církev a stát byly zajedno, s náboženstvím tak získala dominantní postavení. Kdyby ta žena představovala pouze pohanské náboženství, pochybuji, že by byl Jan tak překvapen. Co mohlo na té ženě být tak šokujícího, že to Jana tolik ohromilo? Znal ji už snad někdy před tím, a proto byl tak šokovaný její proměnou? To přece není možné! Jak se mohla čistá Kristova Nevěsta změnit v drzou děvku?
Je paradoxem, že poslední náboženský systém na světě bude navenek vypadat křesťansky. Žena bude přicházet v Kristově jménu – zbožná a navenek krásná. Její slova a vzhled budou přinášet křesťanská pozlátka, ale ve skutečnosti budou mít ďábelské jádro.
Žena sedící na sedmi pahorcích
Když pokračujeme k Zjevení 17:9, je nám řečeno: „Těch sedm hlav je sedm hor, na kterých ta žena sedí.“ A ve verši 18 je odhaleno, že:
„Žena, kterou jsi spatřil, je to veliké město, které kraluje nad králi země.“
Překlad New American Bible (oficiální katolická Bible) vyobrazuje Zjevení 17:9 takto: „Sedm hlav představuje sedm pahorků, na kterých ta žena sedí.“ Je samozřejmostí, že žena sama o sobě nemůže být městem, proto musí být představována městem, které sedí na sedmi pahorcích a ovládá celý svět během doby soužení. Je zde jediné město, které je hlavním duchovním centrem a je umístěno na sedmi kopcích. To město je Řím, přesněji město Vatikánu. Řím byl vždy znám pod názvem „město sedmi kopců“ a je duchovním centrem římskokatolické církve. V katolické encyklopedii je psáno:
V rámci města Řím, zvaného město sedmi kopců, se nachází celé území státu Vatikánu. Mnoho vykladačů souhlasí s tím, že Řím je městem na sedmero kopcích, na kterém žena sedí.
John Phillips vysvětluje, že od dávných časů byl Řím znám jako město sedmero kopců:
Sedm hlav je sedm kopců, na kterých žena sedí. Toto je přesný popis sídla říšské moci. Řím je město sedmi kopců a bylo tak známo od nejranějších časů. Řím jako centrum politické moci nemá zatím v současnosti příliš velký význam, ale ten teprve získá.
Autor a biblický učenec Warren Wiersbe souhlasí.
„Verš 18 objasňuje, že ona je to město, a v Janových dnech vládla nad králi země. Sedm hlav z 3. verše je identifikováno se sedmi horami ve verši 9. Není zde, jak se zdá, žádných pochyb, že toto město je Řím. Rozprostírá se na sedmi kopcích; když byla psána kniha Zjevení, Řím vládl nad králi země.“
A dobře známý biblický učitel J. Vernon McGee podává podstatný historický důkaz o tom, že Řím je městem na sedmi kopcích. Píše:
Žena je identifikována ve verši 18: „Žena, kterou jsi spatřil, je to veliké město, které kraluje nad králi země.“ Žena je to město, a město Řím je náboženské centrum světa. Je to náboženský Řím, který v určitém čase zdědí všechna náboženství tohoto světa.
Město je dále identifikováno ve verši 9:
„Zde je mysl, která má moudrost: těch sedm hlav je sedm hor, na kterých ta žena sedí.“
Řím byl městem postaveným na sedmi kopcích a bylo to známo jak od pohanských, tak i křesťanských pisatelů.
Horace napsal: „Bohové, kteří vzhlížejí s potěšením na sedm kopců…“ Ovidius přidává: „Řím se dívá na celý svět ze svých sedmi kopců, sídlo říše a bydliště bohů.“ Augustin píše: „Babylon je bývalým Římem, a Řím bude později Babylonem.“ V těchto verších vidíme jednoznačný pohled na město Řím.
Charles Caldwell Ryrie a mnoho dalších znalců Bible došlo k rozumnému závěru:
„Nakonec, identifikace ženy je úzce spjata s městem dříve zmiňovaném (verš 9), které nepochybně je Římem. Tento výklad znemožňuje oddělení odpadlého křesťanství ve dnech soužení od Říma. Řím bude ve dnech soužení náboženským a politickým centrem světa.“
Zjevení Marie předpovídá, že většina světa přejde pod její zodpovědnost za její nadcházející vlády. Opakovaně prohlašuje, že chce „obrátit tento svět„. Jejím cílem je konverze k římskokatolické církvi. Je nemocnější postavou v Církvi Říma, a třebaže vyžaduje celosvětovou jednotu, je to vždy pojato tak, že to bude pod její Církví.
Nevěstka sedí nad všemi národy
Popis této ženy pokračuje ve verši 15:
„Tehdy mi řekl: Vody, které jsi viděl a kde ta nevěstka sedí, jsou lidé a zástupy, národy a jazyky.“
To, že tato nevěstka bude sedět nad všemi národy, nám připomíná velmi známou předpověď učiněnou Naší Paní Fatimskou, která slibuje:
„Nakonec mé Neposkvrněné Srdce bude triumfovat a lidstvu bude dáno období pokoje.“
Další věc, kterou, jak si vzpomeneme, „Paní Všech Národů“ předpovídá, je spojení světa v jedno pod jejím vedením. V dřívějších kapitolách této knihy jsme dokládali, že zjevení se objevují všude se zprávami o pokoji a celosvětové jednotě. Skutečně zjevení Marie sedí nad všemi lidmi. Jsou známy nějaké další nadpřirozené úkazy, které se projevují v celosvětovém měřítku a mají takový vliv na všechny národy a zástupy lidí? Následující zpráva od „Ježíše“ k vizionářce sestře Natálii v roce 1986 zmiňuje toto téma:
„Můj Otec bude mít milosrdenství s tímto světem skrze Neposkvrněné Srdce mé Matky. Mé děti, také uvidíte slavný příchod Mé neposkvrněné Matky.“
Podle vizionářky nejdůležitější věcí jejího života bylo tlumočit tomuto světu Ježíšovy touhy, aby celý svět poznal Jeho Matku jako Vítěznou Královnu tohoto světa. Podle knihy Vítězná Královna světa z roku 1988 papež Pius XII zasvětil svět Marií jako Vítězné Královně světa, částečně jako odpověď na zprávu od sestry Natálie, kterou přijala od „Ježíše“ během 2. světové války. Co se týče Marie a budoucího období, sestra Natálie vysvětlovala:
„Viděla jsem slavný příchod pokoje a vlády lásky, takže bylo jen „jedno stádo a jeden pastýř“. Marie, Matka všech věřících, povede životy duší a bude se zjevovat různými způsoby. Bude Královnou nadcházejícího věku… Její vláda pokryje celý svět a její tiára jej bude zdobit. Její Srdce bude otevřené k celému světu až do příchodu posledního Soudu.“
Příbytek démonů
Zjevení 18 začíná popisem pádu Babylóna:
„Padla, padla ta veliká říše Babylon a stala se příbytkem démonů, doupětem všech nečistých duchů, doupětem všech nečistých a ohavných ptáků!“ (Zjevení Janovo 18:2)
Povšimněte si, jak je v tomto verši psáno, že za pozlátkem Babylónu stojí démoni. Řecké slovo pro nečistotu je akathartos. Stejné slovo je užito pro démonické duchy vyobrazené ve Zjevení 16:13-14:
„Tehdy jsem uviděl z úst draka, z úst šelmy a z úst falešného proroka vycházet tři nečisté duchy podobné žabám. Jsou to duchové démonů, kteří konají divy a vycházejí ke králům země a celého světa…“
V knize komentářů ‚The New International Greek Testament – Commentary on The Book of Revelation‘ je shrnut pád Babylónu:
„Po konečném obnažení fasády pohodlného Babylónu (17:4; 18:16) bude odhalen jako kostlivec, v kterém volně jako ptáci bydlí démonické bytosti. Židovská interpretace takových stvoření je v Izajáši 13:21 a 34:11,14 a jsou chápána jako bytosti démonické. Toto konečné odhalení ukáže, že Babylón byl veden démonickými silami.“
Je možné, že Babylón, jako platné označení pro Řím, by mohl být veden démonickými mocnostmi? Tedy přesněji, jsou zjevení Marie, která vedou a mají vliv na římskokatolickou církev, nečistými duchy?
Sedím jako královna
V 18. kapitole Zjevení Janovo Bůh vlídně volá Svůj lid, aby od ní (od této ženy, z této říše) vyšel ven:
„Vyjděte z ní, můj lide, abyste unikli jejím hříchům, abyste nedostali z jejích ran!“ (Zjevení 18:4-5).
Šokující pravda je, že někteří z Božího lidu jsou jí svedeni a jsou s ní zapleteni. Ježíš řekl, že tyto podvody a lži budou tak mocné, že kdyby to bylo možné, byli by svedeni i vyvolení. Dobrou zprávou však je, že během Božího soudu se zástupy lidí obrátí k Pánu a přijmou dar spasení. Nakonec vidíme v Zjevení 18, jak si žena nechává říkat „Královna“ a žije v přepychu. V nestoudné vzpouře popírá, že by měla čehokoliv litovat, a bude tedy souzena:
„Nakolik se chlubila, nakolik hýřila, tolik jí dejte muk a kvílení. Myslí si o sobě: ‚Trůním, jsem královna! Nejsem vdova a nevím, co je žal.'“ (Zjevení Janovo 18:7).
Je zde nějaká jiná žena, která se může nazývat královnou, a je o ní předpovězeno, že bude sedět nad všemi národy a povede lidstvo k těmto posledním dnům? Jedině zjevení Marie užívají tento titul a využívají veškerou moc k dosažení tohoto cíle, i když jen na určité období. Zjevení Marie se nepokrytě vyvyšují. Ještě jednou tedy zopakujme: charakteristika této ohavné královny přesně zapadá do biblického popisu.
Nevěstka bude zničena
Je šokující pravdou, jak si zlí duchové skrytí za zjevením, které může být zcela vedené satanem, mohou vůbec myslet, že porazí Boha. Avšak satan, ve své pýše a aroganci, byl oslepen až k naplnění svého konečného osudu. Nicméně, Boží slovo nás ujišťuje o tom, že tato ohavná nevěstka a její falešný systém budou zcela zničeny:
Těch deset rohů, které jsi viděl na šelmě, začne tu nevěstku nenávidět a nechá ji zpustošit a obrat do naha; budou požírat její tělo a spálí ji ohněm…V jediný den proto přijdou její rány: smrt, nářek a hlad; a bude spálena ohněm…Tak prudce bude svržen Babylon, město veliké, tak nenávratně zanikne! (Zjevení Janovo 17:16; 18:8; 18:21).
I když Bůh varuje před královninou rostoucí mocí v posledních dnech, také slibuje, že ji sesadí a zničí. Vyjádřil tedy toto rozhodující varování a slib ve svém Slově tak, že můžeme s jistotou vědět a dbát na Jeho volání:
„Vyjděte z ní, můj lide, abyste unikli jejím hříchům, abyste nedostali z jejích ran!“ (Zjevení Janovo 18:4).
Bůh je věrný, trpělivý a je k nám laskavý. Pán Bůh touží, aby všichni lidé byli zachráněni a došli poznání pravdy. Pán neotálí splnit svůj slib, jak si někteří myslí, ale prokazuje svou trpělivost k nám. Nechce totiž, aby někdo zahynul, ale aby všichni došli k pokání. Je zde mnoho dalších vodítek, která ukazují, že zjevující se Královna Nebes a její falešný systém je velkou nevěstkou popsanou v knize Zjevení v kapitolách 17, 18 a 19. Doporučujeme tedy pečlivě prostudovat tyto kapitoly.
Následující dvě kapitoly se budou zabývat několika dalšími proroctvími, z nichž jasně uvidíme, že bylo rozpoutáno podvádění a klamání na celosvětové úrovni, kterého se tato hříšná žena dopouští.
Súvisiace videá a dokumenty
