Od skepsi k viere v Krista

Richard (Rick) Errett Smalley (1943-2005), M. A., Ph. D. (Princeton) byl hackermanský profesor chemie, fyziky a astronomie na Riceově univerzitě (1). Roku 1996 mu byla udělena Nobelova cena za chemii za objev (a další výzkum) zcela nového alotropu (nové formy) uhlíku. Tu tvořily jedinečně tvarované molekuly (připomínají kopací míč), které nazval fullereny podle amerického inženýra Richarda Buckminstera Fullera – viz obrázek. I když Smalley zemřel na rakovinu krátce po své konverzi od agnostika ke křesťanství, zanechal nám pozoruhodné svědectví o své víře.

Ve světě techniky byl Rick Smalley znám jako „rocková hvězda“. Učinil několik průlomových objevů během své práce v oboru nanotechnologií (2). Mnoho badatelů spojuje dokonce počátek moderních nanotechnologií s jeho objevem fullerenů. Z četných ocenění jeho díla uveďme kromě Nobelovy ceny ještě alespoň osm čestných doktorátů včetně jednoho z Rensselaerova polytechnického institutu (3).

O darwinizmu věděl Smalley doslova od kolébky, protože jeho matka byla „zamilovaná do vědy“ od své rané dospělosti (4). Smalley s ní trávil celé hodiny nad knihami i při praktickém sběru a pozorování pod mikroskopem, třeba jednobuněčných organizmů z místního jezera. Jeho postoj k náboženství byl pak po většinu života skeptický; křesťanem se stal teprve krátce před smrtí, částečně díky svému intenzivnímu studiu inteligentního plánu.

Jako vědec se Dr Smalley pídil po odpovědích, které by se daly vědecky zdůvodnit. Zprvu nedokázal přijmout myšlenku, že Bible je Božím slovem, a bojoval s problémem slučitelnosti vědy s křesťanstvím (5). Důležitým krokem na cestě jeho duchovního vývoje byla přednáška o inteligentním plánu, která se konala na jeho univerzitě.

Potrpěl si totiž na „vědeckou spolehlivost a integritu“ ve všech směrech, a trápily ho „otázky kolem biologické evoluce, či problematika oněch pasáží Bible, které podle jeho názoru odporovaly vědě…“ (4). Když se konečně odhodlal promyslet do důsledků evoluci a její detaily, jeho reakcí na to, co se dověděl, byl vztek. Jeho žena (bioložka, která se musela vyrovnat s týmiž problémy) napsala:

„Vzpomínám si, jak chodil po ložnici a nadával na to, jaká je evoluce špatná věda. Rick nenáviděl špatnou vědu víc než cokoli jiného. Prohlásil, že kdyby byl řešil výzkumné problémy tak, jak to dělají evolucionisté, nikdy by ve vědecké komunitě nezískal respekt“ (6).

Smalley nejprve přijal teistickou evoluci, ale když prostudoval celou problematiku ještě důkladněji, stal se vysloveným antidarwinistou. Roku 2004 pronesl antidarwinistickou řeč na 79. výročním shromáždění tuskegeeské univerzity pro udílení příštích stipendií a zjištění zájmu rodičů o ten který obor studia pro své děti, a setkal se po ní s ovacemi vstoje. Uvedl v ní:

„Důkazní břemeno je na straně těch, kdo věří, že „Genesis“ měla pravdu, že došlo ke stvoření, a že se Stvořitel i nadále ke svému dílu hlásí….(Faktem zůstává), že tahle planeta byla stvořena speciálně pro nás. A starost o ni je pro nás absolutní mravní prioritou. … Tak si vyhrňme rukávy a dejme se do práce, ke které jsme byli na Zemi povoláni.“

Když Dr Smalley poznal, že teorie makroevoluce je zcela mylná, zamýšlel vystoupit s otevřenou kritikou evolucionistického establishmentu, ale rakovina ukončila jeho život dříve, než mohl tento úkol splnit.

Tvrdil rovněž, že darwinovské evoluci zasadil smrtelnou ránu pokrok v genetice a buněčné biologii, a že je nyní zcela zřejmé, že k evoluci nemohlo dojít.

Teprve v posledním roce života „přešel od prosté víry v Boha jako stvořitele – či síly – ke skutečné odevzdanosti do Jeho vůle: k odevzdání svého života Kristu. Podobal se v tom C. S. Lewisovi i dalším intelektuálům, kteří prošli touž cestou jako Rick“ (7).

Jeho pastor, Ben Young, soudil, že Dr Smalley se „znovu narodil zprvu jen jako člověk, který chápe svět rozumem“, jeho srdce vzplálo později! /8/ Pokud jde o spor evoluce versus kreacionizmus a darwinizmus versus Bible, Smalley usoudil, že „pravdu má Genesis“ (9).

Dr Smalley napsal, že poslední rok jeho života byl pro něj jako vědce tím nejnapínavějším dobrodružstvím. Poznal totiž, že se nemusí „vzdát rozumu, čte-li Bibli“, ale naopak usoudil, že „Bible z něho udělala ještě lepšího vědce i osvícenějšího učitele přírodních věd“ (10,11).

Fullereny

Roku 1985 experimentoval Dr Smalley spolu s Dr Krotem s vaporizací uhlíku pomocí laserů. Když pak analyzovali výsledky pokusů, objevili velké množství mimořádně stabilních uhlíkových molekul složených ze 60 atomů.

Aby přišel na jejich strukturu, zkonstruoval si Dr Smalley v kuchyni z papíru jejich modely, a zjistil, že zmíněné atomy musí tvořit cosi jako fotbalový míč obsahující 12 pětiúhelníků a 20 šestiúhelníků. Šlo tedy o nejkulatější molekulu, která kdy byla objevena. A jelikož mu nalezený tvar připomínal geodetickou kupoli vynalezenou slavným architektem Buckminsterem Fullerem, nazval molekulu fulleren.

Nová forma uhlíku šokovala velmi skeptický vědecký svět, který znal pouze uhlíkové alotropy tuhu a diamant. Smalleyův objev odstartoval rovněž celosvětový závod o to, kdo dříve vysvětlí povahu téhle velmi zvláštní a nečekané molekuly. Nakonec do takzvané fullerenové rodiny molekul přibyly ještě válcovité rourky známé jako uhlíkové nanotuby i četné další struktury.

Podle té které konkrétní struktury pak mají fullereny celou řadu elektrických, chemických i pevnostních vlastností využitelných v technické praxi. Původní kulovité fullereny díky svému tvaru výborně klouzaly po jiných materiálech, a z tohoto důvodu měly významný lubrikační potenciál.

Dnes jsou navíc zkoumány pro své možné využití jako molekulární klece pro skladování či přepravu jiných chemikálií ve svých dutých středech. Mohly by tak být například podávány léky po jednotlivých molekulách – a ve fullerenech by mohly být přepravovány dokonce i jednotlivé radioaktivní molekuly při ozařování zhoubného nádoru.

---

Komentáře čtenářů

John L., Austrálie, 9. července 2012

Výborný článek! Kéž by hodně ateistů/agnostiků šlo cestou tohoto muže a odvrátilo se od lží, které jim napovídali, k víře v Pravdu-Krista!

Ken B., Austrálie, 9. července 2012

„Vzpomínám, jak vztekle rázoval po ložnici a nadával na to, že evoluce je špatná věda.“ To by vysvětlovalo, proč kdykoli probírám s evolucionisty problémy evoluce, tak oni argumentují emotivně a nikoli důkazy.

Chandrasekaran M., Austrálie, 9. července 2012

Skvělý článek o Rickovi, jehož život nám může být příkladem ve dvou oblastech! Jsou to:
1) nemusíme oddělovat pravou vědu od Bible.
2) iluzorní evoluce od molekul k morálnímu člověku je špatnou vědou

Súvisiace videá a dokumenty

( Biblické lekcie k dispozícii – STIAHNUŤ )