7.časť – Anjeli v dobe Exodu
Narození Mojžíše
Jak tak plynul čas, (Josef) velký muž, kterému Egypt dlužil tak moc…zemřel. A „povstal král nový v Egyptě, kterýž neznal Josefa“…“A řekl lidu svému: Aj, lid Izraelský je mnohý a silnější než my.“..Příkazy byly vydány…aby byli zničeni hebrejští chlapečkové při jejich narození. Satan byl iniciátorem této události. Věděl o tom, že má být mezi Izraelity vychován vysvoboditel; a tím, že vedl krále k tomu, aby zničil jejich děti, doufal, že překazí Božské záměry…
Zatímco bylo vydáno toto nařízení, Aramovi a Jochebed se narodil chlapeček…Matka úspěšně schovávala děťátko (Mojžíše) tři měsíce. Zjistila ale, že už ho nemůže déle v bezpečí schovávat. Udělala z rákosí takovou malou archu, utěsnila ji jílem a slámou, položila do ní děťátko a postavila ji do rákosí na břehu (TA88,89) řeky. Nemohla si dovolit, aby ho hlídala, protože by mohla ohrozit jak život dítěte, tak svůj život. Jeho sestra Miriam však byla nablízku…úzkostlivě pozorovala, co se stane s jejím bratříčkem. A byli tam také jiní, kteří ho sledovali.
Matčiny opravdové modlitby svěřily její dítě do péče Boží a andělé se neviděni vznášeli nad tímto skromným místem odpočinku. Andělé zde dovedli faraónovu dceru. Její zvědavost byla upoutána malým košíčkem, a když se uviděla krásné děťátko uvnitř, okamžitě pochopila, co se zde stalo. Slzičky miminka probudily její soucit a…rozhodla, že musí být zachráněn, že si ho adoptuje jako svého vlastního. PP 241-243.
Starší Izraele byli vyučeni anděly, že čas pro jejich vysvobození je blízko a že Mojžíš je tím mužem, kterého Bůh použije, aby dokončil toto dílo. Andělé poučili Mojžíše, že Jehova ho vybral, aby zlomil pouta otroctví jeho lidu. On si myslel, že získají svou svobodu silou armád, a očekával, že povede hebrejské zástupy proti vojskům Egyptským. PP 245.
Mojžíš zůstal u dvora až do svých čtyřiceti let…Jednoho dne viděl, jak Egypťan venku bije Izraelitu, vyskočil, zabil Egypťana…a okamžitě jeho tělo zahrabal do písku… Utekl (Mojžíš) a utíkal směrem do Arábie…Po čase se Mojžíš oženil s jednou z Jetrových dcer; a tady, ve službě svému tchánovi, jako pasák stád zůstal čtyřicet let. PP 246, 247. (TA90)
Kdyby mohly být jeho (Mojžíšovy) oči otevřeny, viděl by posly Boží, čisté, svaté anděly naklánějící se s láskou nad ním, rozsévajíce světlo kolem něho. ST 19. únor 1880.
Zatímco plnil své denní povinnosti (Mojžíš), uviděl keř, jehož větve, listí i kmen hořely, ale přece nebyl stráven. Přišel blíž, aby se podíval zblízka na tento zvláštní úkaz, když uslyšel hlas adresovaný jemu, který vycházel z ohně. Byl to hlas Boží. Byl to ten, který se jako anděl smlouvy zjevoval jeho otcům v minulých dobách. Tělo Mojžíšovo se zachvělo, dostal strach, když ho Bůh zavolal jeho jménem. Chvějícími se rty odpověděl: „Aj, teď jsem.“ Byl varován, aby se nepřibližoval ke svému Stvořiteli s nepatřičnou důvěrností.
„Szuj obuv svou s noh svých; nebo místo na kterémž ty stojíš, země svatá jest.“
A zakryl Mojžíš tvář svou, (nebo se bál), aby nepatřil na Boha. ST 26. únor 1880
Se svou ženou a dětmi se Mojžíš vydal na cestu (do Egypta)…Po cestě z Madiánu Mojžíš dostal překvapující a strašné znamení Boží nelibosti. Výhružným způsobem se mu zjevil anděl Boží, jako by ho chtěl okamžitě zničit. Nebylo mu dáno žádné vysvětlení; ale Mojžíš si uvědomil, že nedbal jednoho z Božích požadavků; podlehl naléhání své ženy a zanedbal vykonat obřad obřízky na svém nejmladším synovi.
Selhal ve splnění podmínky, kterou jeho dítě (TA91) mohlo užívat zaslíbení Boží smlouvy s Izraelem…Zefora měla strach, že její manžel bude zabit, vykonala obřad sama a anděl potom Mojžíšovi dovolil aby pokračoval ve své cestě. Ve svém poslání k faraonovi měl být Mojžíš postaven do velmi nebezpečného postavení; jeho život mohl být zachován pouze ochranou svatých andělů. Pokud by však zanedbal svou povinnost, nemohl by být v bezpečí, protože by nebyl přikryt anděly Božími. PP 257.
Egyptské rány
Mojžíš a Aron byli Božími představiteli smělému, vzdornému králi a zatvrzelým kněžím, utvrzeným ve své vzpouře, kteří se spojili se zlými anděly. Faraón a velcí mužové Egypta nebyli lhostejní k moudré vládě Boží. Jasné světlo svítilo po věky, ukazujíce na Boha, na jeho spravedlivou vládu a na požadavky jeho zákona. Josef a děti Izraele v Egyptě uvedli ve známost poznání Boha. Dokonce i poté, co se lid Izraelský dostal do otroctví Egyptských, ne všichni byli považováni za otroky. Hodně z nich se dostalo do významných postavení a zde byli svědky Božími. YI 8. duben 1897. (TA92)
Satan…dobře věděl, že Mojžíš byl Bohem vyvolený, aby zlomil jho otroctví nad dětmi Izraele…Poradil se svými anděly, jak dokončit dílo, které by splnilo dvojnásobný účel: 1. Zničit vliv díla, které Bůh vytvořil skrze svého služebníka Mojžíše, a to tím, že bude pracovat skrze své nastrčené špióny a padělá pravé dílo Boží. 2. Použít vliv svého díla skrze kouzelníky, kteří mu podávali ruku po celé věky, a zničit v myslích mnohých pravou víru mocnými zázraky a činy, které měl činit Kristus, až přijde na tento svět. 1 T 291.
Mojžíš a Aron vstoupili do panských sálů krále Egypta…Zde… před vládcem v té době nejmocnějšího království na zemi, stáli dva představitelé zotročeného národa, aby opakovali příkaz Boží o vysvobození Izraele. Král požadoval zázrak, který by dokázal jejich Božské poslání. Aron vzal hůl a hodil ji před Faraóna. Proměnila se v hada. Vládce poslal pro své „mudrce a čarodějníky,“ kteří „povrhli každý z nich hůl svou, a obráceny jsou v hady, ale pozřela hůl Aronova hole jejich.“
Kouzelníci nezpůsobili, aby se jejich hole skutečně proměnily v hady, ale magií, získanou od svůdce, mohli způsobit tento zjev. Bylo to nad moc satanovu, aby proměnil hole v žijící hady. Kníže zla, i když vlastnil všechnu moudrost a moc padlého anděla, neměl moc tvořit nebo dávat život; to je výsada samotného Boha. Ale všechno, co bylo v satanově moci, udělal a vyprodukoval (TA93) takto padělek. Lidským očím se tyto hole zdály jako hadi…Nebylo nic v jejich vzhledu, čímž by se dali rozeznat od hada, kterého vytvořil Mojžíš. I když Bůh použil skutečného hada, aby spolkl ty falešné, dokonce toto se Faraónovi zdálo ne jako dílo Boží moci, ale jako výsledek nadpřirozené moci, kterou použili jeho služebníci.
Faraón si chtěl ospravedlnit svou tvrdohlavost, kterou se bránil Božským příkazům, a proto hledal nějakou záminku, aby mohl ignorovat zázraky, které Bůh učinil skrze Mojžíše. Satan mu dal právě to, co si přál. Tím, co předvedli kouzelníci, vzbudil u Egypťanů zdání, že Mojžíš a Áron jsou pouhými kouzelníky a čarodějníky a že poselství, které přinesli, nemůže být bráno tak vážně jako poselství od vyšší bytosti. Takto satanův podvod splnil svůj záměr, povzbudil Egypťany v jejich vzpouře a zatvrdil Faraónovo srdce, aby se nedal přesvědčit. Satan doufal, že také otřese vírou Mojžíše a Árona v Božský původ jejich poslání. PP 263, 264.
Když Mojžíš představoval králi zázraky, satan se pokoušel mařit jejich účinky a zabránit faraónovi aby uznal převahu Boží a poslechl Jeho rozkazu. Satan vynaložil všechny své síly, aby napodobil dílo Boží a zmařil Boží vůli. Jediným výsledkem jeho snahy byly ještě větší projevy Božské moci a slávy, takže jak Izraelští, tak celý Egypt se mohli lépe přesvědčit o existenci a moci pravého a živého Boha. PP 334. (TA94)
Bouře (sedmá rána) přišla ráno, jak bylo předpovězeno – s hromy a krupobitím smíšeným s ohněm, které ničily každou rostlinu, stromy, lidi a zvířata. Doposud nebyl vzat život žádnému Egyptskému, ale nyní dráhu anděla následovala bída a smrt. Pouze země Gesen byla nedotknutá. ST 18. březen 1880.
Hospodin dal skrze Mojžíše dětem Izraele pokyny týkající se jejich odchodu z Egypta a zvláště jejich uchování před nadcházející ránou. Každá rodina, buď sama nebo společně s jinou, měla zabít beránka nebo kůzle „bez vady“ a svazkem yzopu pomazat jeho krví „obě veřeje a nade dveřmi u domů“, aby anděl zkázy, který bude o půlnoci procházet, nemohl vejít do tohoto příbytku… Hospodin oznámil:
„V tu noc zajisté půjdu po zemi egyptské, a budu bíti všecko prvorozené v zemi… Krev pak ta na domích, v nichž budete, budeť vám na znamení; a když uzřím krev, pominu vás, a nebude mezi vámi rána zahubující.“ PP 274.
Děti Izraele následovaly pokyny dané jim Bohem; a zatímco anděl smrti chodil od domu k domu mezi Egyptskými, byli všichni už připraveni na svou cestu. 1 SP 240.
Kolem půlnoci byla každá egyptská domácnost probuzena ze spánku pláčem bolesti. Měli strach, že všichni zemřou. Vzpomněli si na pláč (TA95) bolesti a zármutku Hebrejců, když krutý král vydal nelidské nařízení, aby všichni malí chlapečkové byli usmrceni hned, jakmile se narodí. Egyptští sice neviděli anděla zhouby, který vešel do každého domu a vykonal rozsudek smrti, ale věděli, že je to hebrejský Bůh, který zapříčinil to, aby trpěli stejnou bolestí jakou nechali trpět Izraelity.YI 1. květen 1873.
Kristus, Neviditelný Vůdce Izraele
V Egyptě se roznesla zpráva, že děti Izraele…směřují k Rudému moři…Faraón sebral své vojenské síly…v doprovodu velkých mužů své říše se postavil do čela útočného vojska. Hebrejové se utábořili u moře…Najednou v dálce uviděli lesknoucí se zbroj a jedoucí válečné vozy, patřící k předvoji velké armády…Srdce Izraelitů zachvátil strach. Někteří volali k Bohu, ale větší část lidu spěchala k Mojžíši a stěžovali si…Jeho klidná a ujišťující odpověď lidem zněla:
„Nebojte se, stůjte a vizte spasení Hospodinovo.“…
Následovali nádherný oblakový sloup jako znamení Boží, aby šli vpřed; nyní se však ptali sami sebe, nebylali to předzvěst nějakého neštěstí; jestli je oblak nezavedl na nesprávnou stranu pohoří, na neschůdnou cestu. Takto se anděl Boží jevil jejich zaslepeným myslím, jako předzvěst neštěstí.
Když se k nim však přiblížil zástup Egyptských, kteří doufali, že se Izraelité stanou jejich snadnou kořistí, vznesl se oblakový sloup (TA96) majestátně k nebi, přenesl se před Izraelity a sestoupil na egyptská vojska. Tmavá stěna se postavila mezi pronásledující a jejich pronásledovatele. Egypťané ztratili z dohledu tábor Hebrejů, a byli donuceni zůstat stát. Když však noční tma zhoustla, oblačná stěna se změnila pro Hebreje ve velké světlo a zaplavila denním světlem celý tábor. Izraelským se vrátila naděje. A Mojžíš pozvedl svůj hlas k Bohu.
„I řekl Bůh Mojžíšovi…Mluv synům Izraelským, ať jdou předce. Ty pak zdvihni hůl svou, a vztáhni ruku svou na moře, a rozděl je; a nechať jdou synové Izraelští prostředkem moře po suše.“…. „A honíce je Egyptští, vešli za nimi do prostřed moře, všecka jízda faraónova, vozové i jízdní jeho. Stalo se pak v bdění jitřním, že pohleděl Hospodin na vojska Egyptských ze sloupu ohně a oblaku, a zmátl vojsko egyptské.“ PP 283 – 287.
Andělé Boží prošli zástupem a odstranili kola z jejich vozů. 1 SP 209.
Egypťanů se zmocnil zmatek a zděšení…, chtěli se obrátit a utéct na břeh, který opustili. Mojžíš však vztáhl svou hůl a navršené vody, hučící a syčící, dychtivé své oběti, srazily se a pohřbily egyptské vojsko ve svých černých hlubinách. PP 287. (TA97)
Vůdce (Izraelitů) byl mocný generál vojsk. Jeho andělé, kteří činí Jeho rozkazy, kráčeli po obou stranách velkých armád Izraele a nic se jim proto nemohlo stát. Izrael byl v bezpečí…Potom zazněla zasvěcená píseň, kterou vedla Miriam. RH 1. červen 1897
Ježíš byl tím andělem zahaleným oblakovým sloupem ve dne a ohnivým sloupem v noci. RH 17. červen 1890.
Súvisiace videá a dokumenty
