6. Uctievanie slnka a pôvod nedele

20/01/2020 MrCastiel

OBSAH

Pre rýchlu orientáciu medzi článkami:

1. Úvod

2. Ježiš a pôvod nedele

3. Vzkriesenie a pôvod nedele

4. Jeruzalem a pôvod nedele

5. Rím a pôvod nedele

6. Uctievanie slnka a pôvod nedele

7. Záver

Předcházející diskuze se zaměřila na souhru faktorů společenských, politických a náboženských, které přispěly k opuštění soboty. Otázka, která však stále zůstává nezodpovězená, je, proč byla k vyjádření odlišnosti od Židů zvolena právě neděle.

Proč křesťané nepřijali nějaký jiný den v týdnu, jako např. pátek, připomínající Kristovu oběť a naše vykoupení?

Uctívání slunce a neděle

Odpověď na tyto otázky je nalezena obzvláště ve vlivu kultu uctívání slunce s jeho Dnem Slunce, který se stal „dominantní v Římě i v jiných částech říše od první poloviny druhého století.“ Neporazitelný bůh-slunce se stal hlavním bohem římského Pantheonu a byl uctíván zvláště na Dies Solis, to jest „Den Slunce“, známý v našem kalendáři jako „neděle“. K porozumění tomu, jak se Den Slunce stal prvním a nejdůležitějším dnem římského týdne, je důležité poznamenat, že Římané přijali sedmidenní týden od Židů, a to těsně před začátkem křesťanství.

Nicméně, spíše než číslovat dny jako Židé, se Římané rozhodli pojmenovat dny v týdnu po sedmi planetách, které uctívali jak bohy. Překvapující je však skutečnost, že nejprve Římané učinili Dies Saturni (den Saturnům – sobotu) prvním dnem v týdnu, následovaným Dies Solis (Dnem Slunce), který byl v týdnu druhým dnem.

Důvodem je, že během prvního století byl bůh Saturn chápán jako důležitější než bůh slunce. Následně pak byl Den Saturnův učiněn prvním a nejdůležitější dnem týdne. Situace se změnila začátkem druhého století, když se bůh slunce stal nejdůležitějším římským bohem.

Popularita boha slunce způsobila povýšení Dne Slunce (neděle) z pozice druhého dne v týdnu na den první a nejdůležitější. Toto vyžadovalo posunutí ostatních dnů v týdnu o jeden den a sobota (Den Saturnův) se proto stala pro Římany sedmým dnem v týdnu, stejně jako tomu bylo u Židů a křesťanů.

Když jsem se dozvěděl o povýšení Dne Slunce z pozice druhého dne v týdnu v prvním století na první den týdne ve století druhém, položil jsem si otázku: Je možné, že tento vývoj ovlivnil křesťany s pohanskou minulostí přijmout a přizpůsobit Den Slunce pro jejich křesťanské uctívání, aby ukázali své oddělení od Židů a identifikovali se tak s Římany v době, kdy podle římského práva bylo dodržování soboty zakázáno?

Nepřímé důkazy

V průběhu mého výzkumu jsem našel hodně nepřímých i přímých důkazů podporujících tuto hypotézu. Nalezl jsem lidi, kteří uctívali boha slunce, když ještě byli pohany a tyto své pohanské praktiky přinesli s sebou do církve. Existence problému je dokládána častými pokáráními vyřčenými představiteli církve těm křesťanům, kteří ctili boha slunce, obzvláště v Den Slunce.

Vliv uctívání slunce může být spatřen v raném křesťanském umění a literatuře, kde symboly boha slunce jsou často používány tak, že reprezentují Krista. Ve skutečnosti, nejranější ilustrace, představující Krista (datovaná asi do r. 240), která byla objevena pod částí baziliky sv. Petra, odkryté během let 1953-57, je mozaika, zobrazující Krista jako boha slunce jedoucího na čtyřspřeží slunečního vozu.

Východ (slunce) se také stal směrem pro orientaci během modlitby či pro stavby křesťanských kostelů. Dies natalis solis Invicti, tedy narozeniny neporazitelného slunce, které Římané oslavovali 25. prosince, byly přijaty křesťany jako čas slavení Kristova narození.

Přímý důkaz

Přímější důkaz vlivu uctívání slunce v přijetí neděle křesťany je poskytnut v symbolice slunce, kterou je zachování neděle ospravedlňováno. Motivy světla a slunce jsou často používány církevními otci k rozvinutí teologického ospravedlnění pro uctívání neděle.

Například Jeroným vysvětluje:

„jestliže je tento den pohany nazýván jako den slunce, my jej musíme ještě ochotněji takto nazývat, protože v tento den přišlo Světlo světa a v tento den Slunce spravedlnosti povstalo.“