5.časť – Anjeli pred a po Noemovej potope
Andělé byli ve styku s Adamem po jeho pádu a informovali ho o plánu spasení, že lidská rasa nebyla mimo vykoupení. 3 SG 52.
Andělé informovali Adama, že jak jeho přestoupení přineslo smrt a neštěstí, tak skrze oběť Ježíše Krista zazáří život a nesmrtelnost. 1 SP 51.
Zahrada Eden zůstala na zemi ještě dlouho poté, co z ní byl vyhnán člověk. Padlému pokolení bylo dlouho dovoleno vzhlížet k domovu nevinnosti, jehož vstup však střežili strážní andělé. PP 62.
Pobožnosti u brány strážené cherubíny
U brány ráje střežené cherubíny se zjevovala sláva Boží a zde také přicházeli první ctitelé…Bylo to tady, kde Kain a Ábel (TA63,64) přinesli své oběti a Bůh se snížil a komunikoval s nimi.
Skepticismus nemohl popřít existenci Edenu, když jej bylo možno vidět, jak jeho vchod střeží strážní andělé. Řád stvoření, objekt zahrady, historie dvou jejích stromů tak těšně spjatá s osudem člověka, to byla nepopíratelná fakta. A existence nejvyšší autority Boží, závaznost Jeho zákona byly pravdy, o kterých mohli lidé jen těžko pochybovat, dokud byl Adam mezi nimi. PP 83, 84.
Kain a Ábel byli informováni a opatření týkající se spasení lidské rasy. Očekávalo se od nich, že přijmou způsob pokorné poslušnosti, ukazujíce tím svou úctu k Bohu i jejich víru a závislost na zaslíbeném Vykupiteli. To vše měli dokázat tím, že zabijí to nejlepší ze svého stáda a slavnostně to darují s krví jako hořící oběť Bohu…
Kain by neochotný přesně následovat plán poslušnosti a obstarat si beránka, obětoval tedy ovoce země. Vzal pouze ovoce země a pohrdl tak požadavkem Božím…Ábel radil svému bratrovi, aby nepřicházel před Boha bez krve oběti. Kain jako starší však neposlechl svého bratra…
Ábel přinesl to nejlepší ze svého stáda a ze své úrody, jak Bůh přikázal; a v plné víře v Mesiáše, který má přijít, a s pokornou úctou přinesl oběť. Bůh přijal jeho oběť. Světlo vzplane z nebe a stráví Ábelovu oběť. Kain nevidí žádnou známku toho, že on je přijat. Je nahněvaný na Boha i na svého bratra. Bůh se snižuje (TA65) a posílá svého anděla aby promluvil s Kainem. Anděl se ho ptá na důvod jeho hněvu a informuje ho, že pokud to udělá správně a bude následovat příkazy, které Bůh dal, Bůh ho přijme a přijme i jeho oběť.
Ale pokud se pokorně nepoddá Božím opatřením a nebude Bohu věřit a poslouchat Ho, Bůh nemůže přijmout jeho oběť. Anděl říká Kainovi, že na straně Boží nebyla žádná nespravedlnost ani zaujatost vůči Kainovi; ale bylo to z důvodu jeho vlastního hříchu a neposlušnosti Božího vyjádřeného příkazu – a pokud bude činit správně, bude Bohem přijat …Ale i poté, co byl tak věrně poučen, se Kain nekál…Ve své žárlivosti a nenávisti bojuje s Ábelem a vytýká mu…Zatímco Ábel ospravedlňuje plán Boží, Kain se rozzuří a jeho hněve zvětšuje a plane proti Ábelovi dokud ho ve svém vzteku nezavraždí. 3 SG 47-49.
Adam a andělé poučují předpotopní lid
Výhody poznávat Boha skrze jeho skutky, kterých užívali lidé toho věku (před potopou) neměl, pak už nikdy nikdo. Nebyla to tehdy zdaleka doba náboženského temna, byl to věk velkého světla. Celý svět měl příležitost získat poučení od Adama a těch, kteří se báli Boha a měli Krista a anděly jako své učitele. PP 83.
V těchto dnech se lidé dožívali téměř 1000 let (před potopou) a andělé je navštěvovali s instrukcemi přímo od Krista. 1 SM 230. (TA66)
Enoch
Enoch se naučil ze rtů Adamových ten bolestný příběh pádu a ten nádherný příběh Boží blahosklonné milosti v daru Jeho Syna jako Vykupitele světa. Věřil a spoléhal na zaslíbení mu dané. Enoch byl svatý muž. Sloužil Bohu v samotě srdce. Uvědomoval si porušenost lidské rodiny, oddělil se od potomků Kainových a káral je za jejich velkou bezbožnost… Jeho duše se trápila, když denně viděl pošlapávání autority Boží…Rozhodl se, že se od bezbožných oddělí a bude trávit většinu svého času o samotě, přemítáním a modlitbou. Čekal před Bohem a modlil se, aby znal Jeho vůli dokonale a mohl podle ní jednat. Bůh obcoval s Enochem skrze své anděly a dával mu Božské pokyny. Oznámil mu, že nebude navěky snášet člověka v jeho vzpouře – že je Jeho záměrem zničit hříšnou rasu proudy vod, které přinese na zemi.
Pán před Enochem dokonaleji rozvinul plán spasení a Duchem prorockým ho přenesl přes generace, které měly žít po potopě a ukázal mu velké události spojené s druhým Kristovým příchodem a koncem světa. Enoch se trápil problémem smrti. Připadalo mu, že bezbožní a spravedliví jdou do prachu společně a to že je jejich koncem. Nemohl vidět život za hrobem. V prorockém vidění byl poučen o Synu Božím, který měl zemřít jako lidská oběť, a byl mu rovněž ukázán příchod Kristův v oblacích nebeských, doprovázen (TA67) andělskými zástupy, aby dal život spravedlivým mrtvým a vykoupil je z jejich hrobů.
Enoch věrně lidem opakoval to, co mu bylo zjeveno Duchem prorockým. Někteří jeho slovům věřili a odvrátili se od svých nepravostí, aby se báli Boha a uctívali Ho. ST 20. únor 1879.
Určité chvíle si vybral (Enoch) pro odpočinek a nestrpěl, aby ho lidé vyhledávali, protože tím narušovali jeho svaté rozjímání a obcování s Bohem. Nevyřazoval se vždy ze společnosti těch, kdo ho milovali a poslouchali jeho slova moudrosti, ani se úplně neodděloval od porušených lidí. V udaný čas se setkával s dobrými i zlými a pracoval na tom, aby odvrátil bezbožné od jejich zlé cesty. 3 SG 56.
Enoch pokračoval ve svém nebeském růstu zatímco obcoval s Bohem…Bůh miloval Enocha, protože on Boha vytrvale následoval, ošklivil si nepravost a opravdově se snažil získat dokonalejší poznání Boží vůle, aby mohl podle ní jednat. Toužil být neustále spojen blíže s Bohem, kterého se bál a kterého též uctíval a miloval. Bůh nedovolil, aby Enoch zemřel jako ostatní lidé, ale poslal své anděly, aby ho vzali do nebe, aniž by uzřel smrt.
V přítomnosti spravedlivých i bezbožných byl Enoch od nich vzat. Ti, kteří ho milovali, si mysleli, že ho Bůh nechal na nějakém místě, aby si odpočinul, ale poté co ho pečlivě hledali a nemohli ho najít, oznámili, že nikde není, protože si ho Bůh vzal. ST 20. únor 1879.
Ohnivé vozy Boží byly poslány pro tohoto svatého muže a on byl přenesen do nebe. RH 19. duben 1870.
Bůh mi dal pohlédnout na jiné světy. Byla mi dána křídla a jeden anděl mě provázel z města na místo, které bylo jasné a slavné…Pak jsem byla vzata na svět, který měl sedm měsíců. Tam jsem spatřila Enocha, který byl přenesen. Ve své pravici nesl krásnou palmu a na každém jejím listu bylo napsáno „Vítězství“. Kolem své hlavy měl bílý věnec s listy a uprostřed každého lístku bylo napsáno „Čistota“ a kolem věnce byly kameny různých barev, které zářily jasněji než hvězdy, odrážely paprsky na napsaná písmena, a tím je zvětšovaly.
Vzadu na jeho hlavě byla překrásná mašle, kterou byl věnec zavázán, a na ní bylo napsáno „Svatost“. Nad věncem byla překrásná koruna, která zářila jasněji než slunce. Tázala jsem se ho, je-li to totéž místo, na které byl vzat ze země. On řekl:
„Ne, mým domovem je město, tady toto místo jsem pouze navštívil.“ EW 39, 40
Enoch představuje ty, kteří zůstanou na zemi a budou přeneseni do nebe bez toho, že by uzřeli smrt. Představuje společnost, která bude žít uprostřed nebezpečí posledních dní, obstojí proti porušení, ohavnostem, hříchu a nepravosti a nebude tím zkažená. Můžeme obstát jako obstál Enoch. Bylo pro nás učiněno opatření…Andělé Boží, kteří vynikají svou silou, jsou posíláni, aby sloužili těm, kteří budou dědici spasení.
Tito andělé, když vidí, že děláme z naší strany všechno, co je v našich silách, udělají svou část, jejich světlo bude zářit kolem (TA69) nás a bude působit svým vlivem na zlé anděly, kteří jsou také kolem nás. Světlo Božích andělů vystaví kolem nás opevnění a ohnivou zeď. RH 19. duben 1870.
Noe
Ti, kteří žili v době Noého a Abrahama, byli více než andělé svou podobou, půvabem a silou. Ale všechny generace postupně slábly a slábly. 1 SG 69.
Více než sto let před potopou Bůh poslal anděla k věrnému Noémovi, aby mu oznámil, že už nebude více milosrdným k porušené rase. Bůh však nechce, aby lidé nevěděli o Jeho plánu. Poučí Noeho a udělá z něho věrného kazatele, aby varoval svět před nadcházející zkázou, aby obyvatelé země byli bez výmluvy… Byli posláni andělé, aby shromáždili z lesů a polí zvěř, kterou Bůh stvořil. 1 SP 69, 72.
Andělé kráčeli před zvířaty a ona je následovala dva a dva, samec a samice, přitom čistá zvířata po sedmi. 3 SG 67.
Všechno bylo nyní připraveno pro uzavření archy, což ale nemohl Noe zevnitř udělat. Posmívající se zástup vidí anděla poslaného z nebe oděného jasem jako blesk. Zavírá masivní vnější dveře a potom opět směřuje nahoru k nebi. 1 SP 72. (TA70)
Přichází potopa
Předpotopní lidé byli svědky slavnostního projevu Boží moci, totiž nepřirozené události, kdy zvířata opouštějí lesy a pole, jdou do archy a anděl zavírá dveře. Přesto zatvrdili svá srdce a dále hýřili a bavili se nehledě na pozoruhodné znamení Božské moci. Ale osmého dne se nebe zatáhlo temnotou…Z mraků nad nimi byl seslán déšť. To bylo něco co nikdy nezažili…Bouřka velmi zesílila a voda z nebe padala jako mocné vodopády…Proudy vody vytryskávaly ze země s nepopsatelnou silou, vyhazujíce masivní kameny stovky stop do vzduchu, které později skončily pohřbeny hluboko pod zemí…
Bouře velmi zesílila a k běsnění živlů se připojilo kvílení lidí, kteří pohrdli autoritou Boží. Stromy, budovy, skály a země se zmítaly na všechny strany. Hrůza lidí a zvířat byla nepopsatelná. A dokonce satan, který byl dohnán k tomu, aby stál uprostřed těchto běsnících živlů, se třásl se o svou vlastní existenci…
Andělé, kteří vynikají svou silou, vedli archu a chránili ji od poškození. Strašný byl každý okamžik té strašné bouřky, která trvala čtyřicet dní a čtyřicet nocí. Záchrana archy byla zázrakem Všemohoucí moci. SP 73, 75 (TA71)
Po potopě
Noé a jeho rodina úzkostlivě sledovali snižování vod. Noé toužil jít opět na zem. Vyslal krkavce, který létal ven z archy a zase zpět do archy. Nezískal informace, které potřeboval, a tak poslal hrdličku, která také nenašla nikde odpočinek a vrátila se zpět do archy. Po sedmi dnech byla hrdlička znovu vyslána, a když uviděli v jejím zobáčku olivovou ratolest, tu se v této osmičlenné rodině, která tak dlouho byla zavřená v arše, rozhostila obrovská radost.
Znovu je seslán anděl, který otevírá dveře archy. Noé mohl odstranit poklop, ale nemohl otevřít dveře, které zavřel Bůh. Bůh promluvil k Noému skrze anděla, který otevřel dveře a nařídil Noému, aby vyšel ven z archy a vyvedl s sebou také všechno živé…
Poté co Noé vyšel z archy, pohlédl okolo sebe na mocná a divoká zvířata, která z archy vyvedl, a potom na svou osmičlennou rodinu. Dostal strach, že je zvířata zničí. Ale Bůh poslal Svého anděla, aby řekl Noému: „Strach váš a hrůza vaše buď na všeliký živočich země, a na všecko ptactvo nebeské. Všecko, což se hýbe na zemi, a všecky ryby mořské v ruce vaše dány jsou. Všecko, což se hýbe a jest živo, bude vám za pokrm; jako i bylinu zelenou, dal jsem vám to všecko.“ 1 SP 76, 78, 79. (TA72)
Stavitelé Bábelu
Někteří s Noémových potomků začali brzy odpadat…Někteří věřili v existenci Boží…Jiní věřili, že Bůh existoval…Ti, kteří byli nepřáteli Boha, se denně cítili obviňováni konverzací spravedlivých a zbožnými životy těch, kteří Boha milovali, poslouchali a vyvyšovali. Nevěřící se spolu radili a rozhodli se, že se oddělí od věrných…Odcestovali od nich daleko a vybrali si rozsáhlou rovinu, kde budou bydlet. Vystavěli si město a dostali nápad, aby si vystavěli věž, která by dosáhla až do oblak, aby mohli… aby nebyli více roztroušeni…Aby vybudovali svou věž, která bude ještě výše než dosáhly vody, které se objevily v době potopy…a byli by jako bohové a vládli nad lidmi…
Pozvedli se proti Bohu. Ale On nedovolil, aby dokončili své dílo. Vystavěli svou věž do úctyhodné výšky, když Bůh poslal své anděly, aby zmařil jejich dílo…Andělé zmátli jejich jazyk…Potom nebyl v jejich práci soulad. Nahněváni jeden na druhého a neschopni si vysvětlit svá nedorozumění a cizí slova, která padala mezi nimi, opustili svou práci, rozdělili se a roztrousili se po zemi. Do té doby lidé mluvili pouze jedním jazykem. Blesk z nebe jako znamení Božího hněvu zlomil vršek věže a shodil ji celou na zem. 1 SP 92, 93
Súvisiace videá a dokumenty
