2.časť – Chrámové poklady v komore

Vyšetřování Schrány Zmluvy a Historie Druhého Chrámu

Pečlivě jsem vyšetřoval, zda schrána zmluvy byla uložena v druhém chrámu, postaveném po židovském vyhnanství v Babyloně. Jelikož jsem v té době byl v jižní Austrálii, navštívil jsem rabína v Adelaide. „Rabíne Davide,“ zeptal jsem se, „obsahoval druhý chrám schránu zmluvy?“ Rabín reagoval:

„Nadpřirozená Přítomnost tam víc už nebyla. Na místě, kde měla být schrána zmluvy, byl stůl.“

To nejsvatější místo v chrámu vskutku zůstalo prázdné. To překvapilo Pompeje, římského generála, který v roce 63 n.l. násilím vnikl do velesvatyně druhého chrámu.

Josephus, dobře s chrámem obeznámen a přítomen, když jej Římané zničili, prohlašuje: „Ve velesvatyni nebylo vůbec nic.“ Také v židovském Talmudu jsem našel potvrzení toho, že v Herodově chrámu (obnoveném druhém chrámu) schrána zmluvy neexistovala. Svědectví se tedy přiklání k podpoře návrhu, že schrána zmluvy zmizela před zničením prvního chrámu.

Podle talmudických pramenů v době před zmizením schrány zmluvy „Velekněz Izraele vstupoval a vycházel ve světle, které svatá schrána vydávala.“ Po zmizení schrány se to změnilo. Od té doby kněz „tápal svou cestou ve tmě.“ Poslední zmínky o tom, kde se schrána nacházela, končí s králem Jóšiášem. On ji umístil zpátky do Šalomounova chrámu, po tom, co byla odtud zjevně odstraněna. O méně než 50 let později, babyloňané chrám zničili.

Krátce před tím prorok Ezechiel ve zjevení viděl, jak Hospodinova sláva opustila chrám, a v pozdějším zápise o babyloňanech odnášejících poklad a nádoby chrámu, schrána zmluvy není zmíněna. V tomto bodě mizí z historie. Schrána zmluvy zmizela po době Jóšiášově, ale před zničením chrámu.

Tím nejneobyčejnějším návrhem bylo, že schrána zmluvy byla dopravena do nebe. Na podporu této myšlenky někteří lidé poukazují na knihu Nového zákona, která se zmiňuje o chrámu v nebi, obsahujícím „schránu jeho smlouvy“. Avšak podle jiné části Písma, hebrejský svatostánek a jeho nábytek byly pouhou replikou těch v nebi. Existuje nebeský originál a jeho pozemská kopie. Jelikož nebeská schrána vždycky byla v nebi, není žádný důvod, aby tam byla i pozemská.

Stojí za to poznamenat, že když židé šli do zajetí v Babyloně a první chrám byl zničen, prorok Ezechiel napsal, že Hospodin vydal nové instrukce ohledně obětního systému — instrukce, které víc už nezahrnovaly schránu zmluvy. A tak když se židé vrátili z vyhnanství, pokračovali v obětním systému podle těchto instrukcí, bez schrány zmluvy. V době Ježíše Krista stále ještě vykonávali obětní systém — avšak bez schrány zmluvy. Není důvod proč by Izraelci potřebovali schránu zmluvy na vykonávání obětního systému. Potřebovali by jen postavit „stůl Hospodina“, podle návodu v knize Ezechiela.

Podle tradice schrána a jiné chrámové poklady zůstaly skryté během celé babylonské invaze, 70ti let židovského vyhnanství a celého období druhého chrámu. Zůstaly skryté během všech staletí, zatímco Jeruzalém zůstal pod cizí nadvládou – a zůstávají skryté do dnešního dne. Jak jsme už dříve poukázali, je jasné, že Sám Hospodin stále ještě tu schránu vlastní – a stále se ještě dychtivě zajímá o to, co se s ní stane.

Bible v 2. Královské 24, 13 a dále 25, 13-18 a Jeremiáši 52, 17-23 udává seznam věcí, které babylonská armáda odnesla z Jeruzaléma. V tomto seznamu chybí důležité hlavní položky chrámového zařízení, včetně truhly zmluvy. To odhaluje, že tyto položky se nikdy nedostaly do vlastnictví babylonské armády.

Tradiční židovské spisy, např. Jeremiášova Paralipomenon, naznačují, že tyto důležité položky byly uschovány těsně před babylonskou invazí. O proroku Jeremiášovi se říká, že po tom, co byl varován o nadcházející zkáze, uschoval tyto předměty v jeskyni. Když byl v pozdějších letech chrám znovu postaven, v návodech na obnovu chrámu chybí jakákoliv zmínka o opětovném znovunastolení schrány zmluvy.

Jeremiáš napsal, že schrána už nebude izraelskému lidu obnovena (Jer. 3/16). Je zřejmé, že truhla zůstala uschována a nebylo známo, kde se nachází – to jest do nedávné doby. Od dob hollywoodského filmu „Dobyvatelé ztracené archy“ se rozmohly neúspěšné pokusy o znovunalezení truhly zmluvy. Ale nyní, prostřednictvím někoho, kdo nikdy neplánoval ji hledat, se konečně zjistilo, kde se nachází.

Neobyčejný zážitek a počátek vykopávek

Po návštěvě stará část Jeruzaléma, šel podél „lebečního útesu“ nazývaného Golgota. Náhodně ukázal na určité místo a prohlásil:

„Toto je Jeremiášova jeskyně a tam je truhla smlouvy.“

V té chvíli se setkal s vlivnou osobou z oddělení starověkých památek, která mu nabídla povolení k vykopávkám na tomto místě. Ron pocítil, že tento zážitek měl nadpřirozený charakter. Než však přijal tuto nabídku, rozhodl se vrátit zpět do Spojených států, aby před začátkem vykopávek důkladněji prozkoumal tento výjimečný nález.

Po intenzivním studiu tématu měl Ron pocit, že místo, na které ukázal, je více než pravděpodobné, jako lokalita pro ukrytí schrány zmluvy. V roce 1979 se tedy vrátil zpět do Jeruzaléma, aby zahájil vykopávky a prozkoumal tuto historickou oblast.

Jeruzalém byl během staletí několikrát zničen a znovu postaven, přičemž nové město bylo vždy stavěno na základech toho starého. Ron a jeho spolupracovníci museli během vykopávky odstranit množství kamenných trosek a zeminy, aby našli potřebné artefakty, jak požadoval místní úřad pro ochranu historických památek v Jeruzalémě.

Celý proces vykopávek pokračoval podél skální stěny, na kterou Ron ukázal, a to v blízkosti známé Golgoty – místa, kde Římané ukřižovávali zločince. Výzkumy a vykopávky pokračovaly za striktního dodržování nařízení a pod dozorem, aby zajistili zachování historického dědictví této významné oblasti.

Během následujících dvou let, kromě své profesní práce jako anesteziolog, Ron Wyatt a jeho tým objevili úžasné nálezy v Jeruzalémě a podrobně informovali místní úřady o všech objevech. Artefakty, které zachránili během vykopávek, byly součástí jejich podrobných zpráv.

Když kopali podél útesu, dostali se k základu skalního podloží, kde objevili čtvercové díry. Ron usoudil, že tyto díry mohly sloužit k uchycení dřevěných křížů. (Dnešní kříže mají tvar „+“, ale původní kříže byly ve tvaru písmena T.) Dírky měly přibližně 30 cm na straně a prostřední byla zakrytá kamennou zátkou, pravděpodobně proto, aby se zabránilo padání trosek do díry, když se nepoužívala.

Ron si také všiml výrazné pukliny, která se táhla od skalního útesu do prostřední díry. Až o rok později zjistil, že tato puklina měla délku asi 6 metrů, táhnoucí se dolů do skalního podloží, což vedlo k ještě fascinujícímu objevu.

Když Ron Wyatt kopal blízko známého „lebečního útesu“ a podél stěny Golgoty, věděl, že našel pravděpodobné místo, kde došlo k ukřižování Ježíše Krista. Toto místo, známé také jako Kalvárie, se nacházelo v oblasti srázu a odpovídalo některým biblickým popisům. Ačkoliv Ron identifikoval toto místo jako místo popravy, jeho hlavním cílem bylo stále pátrání po truhle zmluvy.

Ron pokračoval ve zkoumání skalní stěny a hledal jakýkoliv otvor nebo jeskyni, kde by mohla být schována schrána smlouvy. Jakmile se rozhodl použít nástroje k razení do tvrdé skály, práce byla nesmírně náročná. V brzké době se však dostali k prvnímu významnému objevu – dutina, která naznačovala, že horu skrz naskrz provrtávají přírodní tunely a dutiny.

Jak se členové týmu plazili skrz tyto tunely, dostali se dovnitř hory známé jako hora Moriah. Po mnoha hodinách náročného tesání a zkoumání dalších tunelů nalezli jeskynní komoru, ve které byly uschovány ztracené chrámové předměty. Byla to těžká práce, která si vyžádala nejen tělesné síly, ale i duševní vyčerpání.

V roce 1982 tak Ron a jeho tým objevili poklad ztracených chrámových artefaktů, což byl moment, který vyvrcholil jejich náročnou expedicí. Později si Ron uvědomil, že bez počátečního výzkumu místa ukřižování Ježíše Krista, by pravděpodobně nikdy nenarazil na originální místo Golgoty. Ron věřil, že celému procesu vedla prozřetelnost a že úspěch tohoto objevného hledání nebyl výsledkem lidské moudrosti, ale zázračného vedení.

Objev tisíciletí

Ron Wyatt se v roce 1982 dostal do jeskynní komory v Jeruzalémě, kde pátral po truhle zmluvy. V těsné mezeře mezi skálami, s jedinou baterkou a jen 50 cm prostoru, se postupně plazil vpřed. Jeho mysl stále zůstávala pod vlivem nedávné Rafatovy reakce. Byl si vědom, že právě tento moment mohl být klíčový pro jeho pátrání.

Když baterka osvětlila povrch hromady kamenů, všiml si něčeho, co zablýsklo mezi kameny. Začal pomalu a opatrně odstraňovat jeden kámen za druhým. Tento náročný proces brzy odkryl ztruchnivělé zvířecí kůže, které se při doteku snadno rozpadly na prach. Tyto zvířecí kůže byly položeny na pozlaceném stole s ozdobnou lištou.

Lišta stolu byla vyzdobena střídavými vzory zvonky a granátová jablka. Ronovým srdcem projela úžasná pravda – stůl předkladných chlebů popsaný v Leviticusu, vyrobený v roce 1446 př.n.l.. Na stole byly položeny zvířecí kůže, a pod nimi další pozůstatky.

S rostoucími adrenalinovými úrovněmi pokračoval Ron ve zkoumání komory. Po zaměření svítil baterkou na skály a strop komory si všiml trhliny, která byla pokrytá nánosem černé látky. Tento nález podnítil další otázky a zájem o obsah komory, která stále skrývala mnoho tajemství.

Kamenná truhla

Ron Wyatt se pomalu plazil po kamenné podlaze komory v roce 1982, jeho cílem bylo zjistit, co skrývají historické předměty uvnitř této záhadné jeskynní komory. Na druhé straně komory uviděl něco výjimečného – kamennou truhlu, která vyčnívala nad povrch hromady kamenů. Měla slabé stěny, typické pro starověké truhly používané k ukládání předmětů, a ploché víko, které bylo rozbité na dva kusy.

Menší část víka byla odsunutá stranou, což otevřelo otvor do truhly. Ron se snažil podívat dovnitř, ale vrch truhly byl příliš blízko ke stropu. I přesto věděl, že v truhle bylo něco velmi cenného. Rozbité víko bylo umístěno přímo pod trhlinou ve stropě, odkud spadla černá látka, jež se dostala dovnitř truhly. Některé fragmenty této látky se rozstříkly na víko truhly, což poskytlo důkaz, že je to něco výjimečného.

Rona tento objev ještě více přesvědčil, že našel jednu z klíčových částí chrámového pokladu, která mohla mít přímou souvislost s Šalomounovým chrámem.

V okamžiku, kdy Ron Wyatt prozkoumal kamennou truhlu a její okolí v roce 1982, všechny kusy této záhady do sebe zapadly. Objevil spojení mezi trhlinou ve stropě a dírou pro kříže, což odhalilo skrytý příběh. Černá látka, která padla do truhly, byla ve skutečnosti krví, což Ronovi okamžitě ukázalo spojení s Kristovým ukřižováním.

Byl to okamžik, který změnil jeho život. Po tomto objevu omdlel a na chvíli ztratil vědomí, ale vzpomínky na tuto scénu ho okamžitě přesvědčily, že tento archeologický nález byl součástí historické události, která se odehrála před téměř 2000 lety.

Ron si také uvědomil, proč bylo tak důležité nejprve zjistit význam dír pro kříže a trhliny, aby mohl pochopit, co vlastně objevili. Byť nemohl okamžitě otevřít kamennou truhlu, byl si jistý, že obsahuje něco velmi důležitého. Bylo to místo, které ho přivedlo k neocenitelnému historickému poznání o událostech, které formovaly dějiny křesťanství.

Pokus o fotografování

 

Po svém objevu v roce 1982 Ron Wyatt podnikl několik dalších výprav do komory s kamennou truhlou a pokusil se o pořízení fotografií. Použil kameru a Polaroid, ale fotografie byly stále zamlžené. Tento jev vedl Ronovo přesvědčení, že fotografování skutečně nebylo dovoleno, neboť „něco“ bránilo zachytit obraz.

I když nemohl zachytit žádné fotografie, nezastavil se a pokračoval ve zkoumání. Se specializovanými nástroji, jako byl vrták používaný ortopedickými chirurgy, se pokusil otevřít kamennou truhlu. Po neúspěchu s vrtákem použil dláto a kladivo, až vytvořil malý otvor. Kolonoskop, přístroj určený pro vyšetření uvnitř lidského těla, umožnil Ronovi podívat se dovnitř.

Za pomoci silného světelného zdroje v kolonoskopu vyvstala plochá zlatá strana, což bylo dostatečné potvrzení pro Rona, že schrána smlouvy je skutečně v truhle. I přesto, že pohled byl omezený, věděl, že jde o klíčový objev, který potvrzuje jeho dlouhou předchozí teorii.

Předměty v komoře, které mohly být s jistotou ztotožněny, jsou:

• • Schrána smlouvy v kamenné truhli
• • Stůl předkladných chlebů
• • Zlatý kadidlový oltář
• • Zlatá kadidelnice
• • Sedmiramenný svícen. (Tento předmět neměl svíčky, ale malé zlaté olejové lampy v podobě mísek, zamontované na koncích ramen.)

Jiné přeměty v komoře byly:

• • Velký meč, 1,57m dlouhý
• • Nárameník
• • Mitra s granátovým jablkem ze slonoviny na vršku
• • Mosazná šekelová váha
• • Četné olejové lampy
• • Mosazný kroužek. (Asi jako závěs na záclonu, nebo podobně.)

Později Ron to jablko ze slonoviny odevzdal Israeli Antiquity Authority (IAA = Izraelský úřad pro starožitnosti). Rytina na jablku byla datována do doby prvního chrámu. Kancelář IAA byla ale brzy na to vyloupena a mezi ukradenými položkami bylo právě toto jablko. Ron Wyatt také pátral po původním tunelu, kterým byla truhla úmluvy z Jeruzaléma do komory uschována, a tento tunel skutečně našel. Pod Jeruzalémem se nachází starodávný podzemní lom nazvaný Sedechiášova jeskyně.

Dr. Thames Turner Barclay byl Američan, který v letech 1851 až 1857 pracoval v Jeruzalémě jako lékař a misionář. Proslul tím, že znovu objevil bránu do prostoru chrámu, která byla následně pojmenována jako „Barclayova brána“. Dr. Barclay často chodil na procházku se psem ve Starém městě Jeruzaléma. Jednou v zimě roku 1854 šel se svým psem podél severní stěny hradeb Starého města. Najednou mu pes zmizel a dr. Barclay na něj zapískal.

Pes se nevrátil, a tak doktorův syn, který ho doprovázel, začal psa hledat. Během hledání v oblasti lomu, kde byla postavena hradba Starého města, objevil hlubokou jámu, odkud slyšel štěkot psa. Tak byla znovu objevena Sedechiášova jeskyně, jejíž vchod byl během staletí zastavěn kamennou stavbou.

V roce 1988 koupilo Jeruzalémské muzeum od anonymního starožitníka granátové jablko ze slonoviny za 550 tisíc amerických dolarů. Překlad textu na tabulkách zněl: „Zde vystavené granátové jablko je senzační objev s velkým významem pro historii a archeologii starodávného Izraele. Je v něm ve starodávné hebrejštině vyryto: ‚Posvátný dar knězům v domě Jahuehově.‘ Naše granátové jablko je jediným známým předmětem, který se zachoval z prvního chrámu postaveného králem Šalomounem v Jeruzalémě.“

V roce 2005 komise IAA a Izraelského muzea zpochybnila nápis na jablku jako padělek. Malá skupina vědců z USA, Francie a Izraele se sešla 3. května 2007 v Jeruzalémě, aby tento spor vyšetřila. Ani po použití nejnovějších metod se nepodařilo dosáhnout shody, a otázka pravosti zůstala nevyřešena.

Neví se, zda granátové jablko v Jeruzalémském muzeu je to, které našel Ron Wyatt, nebo to, které francouzský epigraf André Lemaire údajně spatřil v jeruzalémském obchodě se starožitnostmi v roce 1979.

Mnozí věří, že Šalomoun používal kámen ze Sedechiášovy jeskyně ke stavbě chrámu. Bible praví, že se kámen lámal, opracovával a všechny práce byly dokončeny v lomu, aby se zabránilo hluku při stavbě chrámu. Jeskyně byla pojmenována po králi Sedechiášovi, protože mnozí věřili, že skrze ni uprchl během babylonského obklíčení. Bible popisuje jeho útěk takto:

„A kníže, kteréž jest u prostřed nich, na rameni ponese po tmě a vyjde. Zed prokopají, aby jej vyvedli skrze ni; tvář svou zakryje, tak že nebude viděti okem svým země. I protrženo jest město, a všickni muži bojovní utekli noci té skrze bránu mezi dvěma zdmi u zahrady královské; Kaldejští pak leželi okolo města. Ušel také král cestou pouště. I honilo vojsko Kaldejské krále, a postihli ho na rovinách Jerišských, a všecko vojsko jeho rozprchlo se od něho.“ (Ezechiel 12:12, 2. Královská 25:4–5)

Věříme, že kamenné desky jsou stále ještě uvnitř schrány úmluvy, pod slitovnicí. Na zadní straně schrány je malá schránka, která byla vidět teprve během pozdějších návštěv jeskyně, když byla kamenná truhla odstraněna. Když si toho Ron všiml, jeho srdce poskočilo. Schránka stále ještě obsahovala čtyři svitky – pravděpodobně původní „kniha zákona“, kterou napsal sám Mojžíš, tedy prvních pět knih Bible. Byly tam knihy Exodus, Leviticus, Numeri a Deuteronomium. „Možná je tam i Genesis. Nevím,“ vzpomínal si Ron.

„Možná je Genesis stočena spolu s některou z těchto čtyř. Jsou napsány na kožených svitcích, které jsou stále ve výborném stavu, jako kdyby byly vyrobeny včera. Jsou napsány na jemné kůži.“

Podobně jako kůže na sandálech Izraelců se v pustině neopotřebovala, tyto kožené svitky zůstaly v perfektním stavu a neukazovaly žádné známky rozpadu. V roce 1854, když byl tento lom znovu objeven, se v něm našla rytina cherubína, datovaná do doby babylonské invaze. Je docela možné, že tato rytina je původem židovské tradice, zaznamenané v knize Makabejské, kde se praví, že muži zapojení do uschovávání chrámových předmětů označili cestu. Blízko této rytiny Ron Wyatt v roce 1989 objevil tunel, kterým byla schrána přenesena z Jeruzaléma.

Později Ron použil skenující radar, aby potvrdil, že jde o tunel vedoucí z lomu do komory, kde našel truhlu úmluvy a další předměty. Asi 6,5 m pod zemí odhalil prázdný prostor ve tvaru tunelu vedoucí směrem k jeskyni, kříži a komoře. Kvůli budovám, které cestu zahrazovaly, nemohl sledovat tunel po celé jeho délce.

Ron vzal radar do Sedechiášovy jeskyně a naskenoval vchod, který objevil. Když se ukázalo, že za kamennými kvádry je prázdný prostor, prolomil jej. Tunel však dále zatarasovala suť, která vypadala, jako by byla záměrně nasypaná, aby to působilo přirozeně. Zdálo se, že někdo tunel úmyslně zapečetil. Odklízení této suti by vyžadovalo obrovskou námahu.

Ron se rozhodl, že jediným řešením, jak rozšířit vchod do komory, by bylo vykopat šachtu přímo shora skrze skálu. Toto však bylo velmi rizikové, protože hrozilo, že šachta by se mohla zřítit a zničit nalezené předměty. Kopání šachty bylo enormně náročné. Po několika měsících se Ron prokopal asi 3 metry skrze vápenec, ale konec nebyl v dohledu. Od objevu truhly úmluvy uplynulo téměř 10 let a frustrace z neúspěchů stále rostla.

Měsíc nebo dva před návratem do Jeruzaléma na další práce na šachtě vedl Ron shromáždění v jednom sboru v Severní Karolíně. Předvedl video, které vzbudilo mnoho otázek. Jeden z účastníků se ho zeptal, kdy plánuje další výpravu do Izraele. Ron pokračoval ve vykopávkách v podzemí a několikrát znovu navštívil jeskyni s truhlou úmluvy.